BOJOVÉ UMĚNÍ

    AIKIJUJUTSU (jap. 合気柔術)

  •     tradiční japonské komplexní bojové umění (obsahuje údery, páky, kopy, strategie, ovládání zbraní...)
  •     jedno z původních bojových umění samurajů, tzv. Koryu (staré školy)
  •     Aikijujutsu, tak můžeme zjednodušeně přeložit jako využití energie (protivníka, vnitřní i vnější) v bojovém umění 
  •     předchůdce dnešního známého Aikido


    
    TANTÓJUTSU (jap. 短刀術)

  •     umění boje nožem

    
   KENJUTSU  (jap. 剣術)

  •     umění boje mečem (bokken / iaito / shinken)


    JOJUTSU  (jap. 杖術)

  •     umění boje s holí (Jo)


    
    Obecně k výcviku bojového umění v Bugeikan - Kido Ryu

    V Bugeikan - Kido Ryu nepořádáme žádná sportovní utkání a poměřování na body, protože bojovat na život a na smrt není soutěž. Neuslyšíte od nás jsme nejlepší a náš přístup je ten nejtradičnější, nejúčinější a nejlepší, to jsou prázdné nesmyslné zbytečné a naivní řeči. Nikoho také nesoudíme, jestli ta či ona sebeobrana, bojové umění, sport je špatný a méně funkční. Není špatných sebeobran, bojových umění, sportů to zdání či realitu vytvářejí jen špatní lidé. V otázkách bojových existuje pouze jediná realita a to funkčnost (bdělost) - přežiješ vs. nefunguje, tak to neokecáš a nepřežiješ! 

    

    Cvičíme tvrdě, bolestivě na vlastním zdokonalení fyzického i spirituálního obalu. Prvoplánově nám nejde o počty a encyklopedické názvy technik, barvy pásků, počty cvičenců, asociací, apod.,  jde o funkčnost základních principů a jejich reálné použití v praxi u daného jedince. Ze své osobní zkušenosti vím, že například kvalitní nácvik všech pádových technik trvá zhruba rok intenzivního cvičení. Na tomto příkladě je patrné důležité pravidelné soustavné cvičení, které nese po letech plody vašeho potu, únavy, bolesti v podobě mimovolních reakcí při ochraně vlastního zdraví a života.
S oblibou říkám: „Jak si ráno zavazujete tkaničky? Přemýšlíte nad tím?“
Za velmi důležité při studiu považuji cvičení (vnímání a propojování) společných principů technik s mečem, bokkenem, holí, nožem, vidličkou, klíčem, atd. s bojem „holou rukou."Dbáme na dojo (školní) etiketu a ctíme principy samurajského kodexu bušidó a skautingu.

Jdeme tradiční cestou Bujutsu a Budó, která nikdy nekončí, nepovyšuje se a každý pokorně pracuje sám na sobě. Pravdou je, že je to cesta dlouhá, vlastně nekončící a všem, kteří kráčí cestou přeji mnoho zdaru. V časech, místech, apod. které nejsou vždy jen dobré, kdy ubívá sil, množí se úskalí, je právě vnitřní cesta bojovníka (budó, bujutsu) tím, co vás dokáže udržet pomyslně na nohou a postavit se čemokuliv. 

"Praktikujíc cestu bojovníka nemám nepřátel, vytvářím neexistenci nepřátel, řeči mne nezajímají, jen činy. Proto pokud nerozsekneš-li mne hned, tak v tisícině vteřiny vesmíru, vezmu celý vesmír a srazím tě." 


    R.A.